Muzikoterapie a její léčivé účinky
O spojení hudby a medicíny si můžeme přečíst v Bibli, kde je popisováno, jak David léčil hrou na harfu deprese krále Saula. Další zmínky najdeme v kulturách starého Egypta i antického Řecka. Šamani po celá tisíciletí provozovali umění spojení hudby a rituálů k léčení. Dnes se terapií hudbou zabývají renomovaní lékaři a psychologové a muzikoterapie je chápána nejen jako podpůrná terapie při různých onemocněních, ale také jako sofistikovaná relaxace.
I pacienti, kteří po úrazu nemohou mluvit, se dokáží vyjádřit zpěvem. Hudba nejen rychleji myslet a reagovat, ale také léčí.
Techniky muzikoterapie
Hudební improvizace je spontánní vytváření hudby pomocí hry na tělo, pomocí zpěvu a hudebních nástrojů. Improvizace může být zcela volná nebo, podle nějaké instrukce.
Hudební interpretace spočívá v reprodukci předem známého hudebního materiálu. Je možné kromě hry na tělo, zpěvu a hudebních nástrojů využít také pohybu a dalších uměleckých prostředků. Muzikoterapie je vhodná pro klienty, kteří potřebují posílit sebedůvěru, nebo kteří prožívají úzkost ze spontánního projevu.
Zpěv písní pomáhá lidem s narušeným řečovým projevem zlepšit jejich artikulaci, rytmus řeči a dechovou kontrolu. Lidem s mentálním postižením slouží písně k rozšiřování slovní zásoby, memorování důležitých údajů a zvládání sekvenčních úloh.
Poslech hudby podporuje vyjádření myšlenek a pocitů, evokuje vzpomínky a asociace a zpřístupňuje zážitky z nevědomí.
Psaní písní a kompozice hudby podporují sdílení pocitů, myšlenek a zkušeností. Jedna z variant je použít předem připravenou strukturu textu nějaké písně s vynechanými slovy, které má klient doplnit. Další variantou je přepisování a úprava již existující písně. Účelem je porozumění tomu, čím klienti ve skutečnosti jsou, co potřebují a co mají v životě rádi.
Hudební vystoupení pomáhají klientům budovat sebedůvěru, sebevědomí a sebedisciplínu a také se prohlubuje vnímání a uvědomování druhých lidí.
Pohybové aktivity při hudbě podporují a rozvíjejí rozsah pohybů, senzomotorickou koordinaci, svalovou sílu, vytrvalost, dýchání, svalovou relaxaci a kreativní vyjadřování pohybem.
Hudba a imaginace – terapeut využívá představivosti klienta a buď vybere témata, která mohou podpořit jeho zdravotní stav, nebo nechá klienta jen poslouchat hudbu v relaxovaném stavu, aby klient sám spontánně rozvinul představivost spojenou s terapeutickými cíli.
Dechová cvičení při interaktivní hudbě - klienti s vysokým krevním tlakem jsou vedeni k pomalým a pravidelným dechovým vzorcům, které jsou synchronizovány s rytmem a tempem poslouchané hudby.
A na závěr si můžeme jedno takové relaxační cvičení, které slouží pro zvládání stresu, zkusit sami. Pustíme si hudbu, která nám je příjemná, a představíme si sebe, jako pírko plující ve vzduchu. Pírko klesá pomalu k zemi, zatímco my se cítíme stále více uvolnění. Nakonec měkce přistaneme a odpočíváme, něžně a jemně se dotýkáme země.
Jak působí hudba na vás?
Autor: Blanka Barešová
