Hipoterapie

Základní princip hipoterapie

Při jízdě na koni je pohyb koňského hřbetu přenášen na tělo člověka a tím je stimulován jeho centrální nervový systém. Je ovlivňováno napětí svalů a koordinace pohybů jedince se vylepšuje. Využívají se zde veškeré smyslové podněty, které mohou být mezi koněm a pacientem vyměňovány. Právě z důvodu co nejlepší výměny těchto podnětů bývá při hipoterapii využíváno jen měkké podložky místo obvyklého koňského sedla.

Komu je hipoterapie určena

Hipoterapie bývá prováděna u vhodných skupin lidí. Nejde jen o děti či dospělé s tělesným postižením, což je obvyklá představa laiků, ale její působení bývá využíváno též v mnohých dalších oblastech. Léčba pomocí kontaktu a jízdy na koni je vhodná pro lidi trpící např. neurologickým onemocněním (dětská mozková obrna, roztroušená skleróza), ortopedickým onemocněním (skolióza). Také se využívá u onemocnění kardiovaskulárního oběhu.

S pozitivním efektem bývá hipoterapie uplatňována též u dětí s poruchami chování či učení, s hyperaktivitou či s jiným druhem problémového chování. U dětí trpících agresivitou dokáže přispět k jejich uvolnění a navázání vztahu, do něhož mohou vložit veškeré své nevyjadřované kladné emoce. Pomáhá také lidem se závislostmi.

Pozitivní účinky hipoterapie

V průběhu terapie dochází k nácviku pohybu, k jeho lepší koordinaci, ke zlepšení držení těla či normalizaci svalového napětí. Jak již bylo řečeno, nepůsobí hipoterapie jen na problémy fyzické, ale její dopad lze spatřit též v působení na psychiku. Patrné je zvýšení sebevědomí, odbourávání nedůvěry a úzkosti, zlepšení komunikace, utlumení agresivity a hyperaktivity. K terapii patří též práce související s péčí o koně a s jejich přípravou na samotné ježdění, pomocí níž je dosaženo odpovědnějšího přístupu a poznání světa koní jako celku - s jeho radostmi, ale též povinnostmi.

Hipoterapii  obvykle doporučuje odborný lékař, který má na starosti daný problém jedince - neurolog, ortoped, internista. Léčbu samotnou provádí terapeut vzdělaný v oblasti fyzioterapie. Koně při terapii vede tzv. hipolog, většinou pomáhají také dobrovolníci.

Obvykle se hipoterapie provádí 20 minut 2x týdně. Samozřejmě nejpodstatnější pro její hladký průběh a co nejlepší účinek je individuální přizpůsobení potřebám každého člověka. Základním doporučením je, aby byla respektována skutečnost, že hipoterapie opravdu není vhodnou metodou pro lidi trpící strachem z těchto zvířat. Přemlouvání či nucené překonávání strachu jistě není na místě.

Máte s hipoterapií zkušenosti?